Název

Andělská Hora

Popis

Včera jsme si s Miláčkem naplánovali cestu na motorkách směrem Andělská Hora. Většinou trasu vymýšlím já, neb cestovat v průměru! 5 hodin z Prahy do Tachova, dokáže vskutku jen můj Miláček - Střelec! Býval i lepší!! Jednou jsme takhle frčeli z Prahy domů 7 a půl hodiny!! Zacílil jako správný Střelec na Karlovy Vary a bylo! Tenkrát byla noc. Cestou jsme potkávali snad všechny lesní bytosti. A když se ráno probouzeli lidi do práce, my je obtěžovali otázkami, kudy domů? Slíbila jsem si, že už s ním nikdá spát v autě nebudu! Ale to je jiný, úsměvný, příběh...
Tak tedy Andělská Hora. Přemlouval mě, že nemám žít minulostí a mám mu dávat šance častěji ....cha cháá...
Pustil počítač a jal se řádně studovat mapu. Dokonce se chlubil, že máme 3 možnosti na výběr! Velkoryse mi dal vybrat, kterou že cestou se to vydáme. Volila jsem tu nejtěžší. Směr Marjánky, Bečov nad Teplou...
...no a tady jsem se prvně zarazila, potom, co jsem přežila všechny nástrahy slalomové jízdy. Coby řidič jsem jí jela poprvé!! Auta jela celou cestu trpělivě za mnou...No jo nó...prý se na můj zadek dobře kouká a já měla pocit, že mi jde spíše o život. Prudké stoupání do zatáček, vzápětí klesání další zatáčka a já ten pekelný stroj horko těžko udržela na správné straně. Provoz jako někde v páteční špičce. Labůžo pro zasvěcené jednostopé vozidlo. Zkrátka, šáhla jsem si na řidičské dno!
V Bečově jsme zastavili u osudové křižovatky. Už mě boleli ruce a pár minut by bodlo. "Víš kudy máme jet dál?" - " Jóó jasně, nech to na mě!"
Tady začala naše okružní jízda po okolí. Pořád žehrám, že neznáme svou zem. Óóóó... jak mě vesmír rychle vyslyšel a mé přání splnil :-)
Chvílemá jsme byli u Teplý!! Chvílema jsme byli u Konstantinových Lázní a taky chvílema u Plzně. Zkrátka jsme profrčeli tři okresy, až ukazatel Plzeň 32km mě zastavil. Můj Milý si to zvesela svištěl dál!!....a tak to šlo celé odpoledne. Krajina byla mnohdy tak malebná, že jsem zastavila a kochala se to českou nádherou. Všechny odstíny zelené. Miluju jí....
I zželelo se Mařence svého Střelce a nabídla mu, že se můžeme vydat směrem, který jsme doposud vlastně vynechali a pojistit to navigací v mobilu. A tak jsme po 4 hodinách stanuli před nádhernou zříceninou Andělskou Horou. Domů to bylo tak akorát. Zvládli jsme to za hodinku a ani jsme nemrkli okem. Na tachometru se mi zjevilo překrásných 230kilometrů! Zhasla všechna světla nebeská a dokonce zamrholilo, ale to už se sladký spánek hlásil o slovo...Ti Střelci ví jak na nás Vodnáře! Zaměstnají nás tak vydatně, že to vystačí skoro na celej život ....a já ho za to vždycky obejmu a připomenu mu, že má jiné přednosti

Nastavení